Mýtus: s minisukní si koleduješ o znásilnění

Mýtus: s minisukní si koleduješ o znásilnění

Která žena neslyšela rady typu „nenos krátké sukně, akorát tak provokuješ násilníky“. Takové rady ovšem postrádají jakýkoliv faktický základ a vychází z naprostého nepochopení dynamiky a příčiny násilí na ženách.

Agresor si ve skutečnosti své oběti primárně nevybírá podle fyzické přitažlivosti nebo délky sukně.  To je rozšířený omyl, který byl vyvrácen mnoha studiemi pracujícími s informacemi přímo od odsouzených násilníků. Logika agresora je jiná, a v podstatě jednoduchá. To, co agresor chce, chce dostat rychle, pokud možno bez odporu (aby nebyl zraněn), bez rizika, že bude při nebo po činu dopaden (tedy bez křiku apod.), a ideální pro něj je, pokud bude oběť tak vyděšená, že se ani neodváží čin ohlásit.

Proto jsou pro útočníka výrazně důležitější jiné faktory než oblečení. Zejména to, jak moc věnuje jeho potenciální oběť pozornost okolí, protože pak je pravděpodobné, že si ho všimne, začne se bránit, utíkat atd. Zda-li potenciální oběť působí sebejistě, protože pak se dá předpokládat, že se bude bránit nebo křičet, atd.

Mnohem důležitější než to, jak krátkou máte sukni proto je, zda máte dobře nastavené osobní hranice a umíte si je adekvátně strážit, jestli jste pozorná vůči svému okolí a včas odhalíte případného útočníka a také to, jakým způsobem na něj zareagujete – zda sebejistě, nebo ustrašeně. To je chování, které se dá velmi rychle naučit, a které skutečně ovlivní pravděpodobnost toho, že se stanete obětí napadení se sexuálním podtextem, nikoliv délka vaší sukně.

Takový přístup k prevenci napadení znamená, že berete věci do svých rukou, zvyšujte svou sílu a získáváte moc. Nespoléháte se na to, že si vás agresor nevšimne, že máte dostatečně nenápadné oblečení, ale sama jednáte tak, aby si vás nikdy nevybral. To je pro nás v Poper se s tím skutečná prevence a způsob, jakým chceme ženy vzdělávat.