Mýtus: žena nemá proti chlapovi šanci

Mýtus: žena nemá proti chlapovi šanci

Jeden z nejnebezpečnějších mýtů v oblasti sebeobrany říká, že (drobná) žena přeci nemá proti (svalnatému) chlapovi šanci. Na první pohled jde o logické tvrzení. Představte si třeba boxerský zápas ženy a muže. Kdo z něj asi vyjde vítězně? Zřejmě skutečně muž. Tak proč je to mýtus?

Protože sebeobrana není boxerské střetnutí, ani předem smluvený střetný boj. Taková představa znamená naprosté nepochopení toho, o čem sebeobrana je. Sebeobrana je především prevence, schopnost reagovat včas, vymezit a ubránit si hranice a schopnost zastavit útok hned v zárodku. Všimnout si, že se někdo chystá k útoku, a než k němu dojde, být pryč.

Řekněme ovšem, že i přes to došlo na fyzický útok. V takovém případě je sebeobrana bojem o přežití, ve kterém je dovoleno vše, a jakkoliv drobná žena velmi slušné šance. O to vyšší, když ví, jak na to.

Je v zásadě jedno, kolik má útočník svalové hmoty, protože místa, na která budu v sebeobraně útočit (hlava, oči, krk atd.), na sobě žádné svaly nemají a z hlediska účinku našeho protiútoku je naprosto lhostejné, zda-li má útočník přes biceps 30 nebo 50 cm.